O MNĚ

Jmenuji se David Šmerda (*1978). Příležitostně se věnuji malířské tvorbě s cílem zachytit co nejvěrněji realitu vesmíru na černý samet. 

O mé minulosti: 

Již od doby, kdy nás paní učitelka na ZŠ vodila po hradech a zámcích, jsem si zamiloval díla starých mistrů. Fascinovala mě klasická malba portrétů, ale hlavně krajin. Pod péčí jednoho amatérského malíře jsem dostal chuť taky něco namalovat. Krátce jsem navštěvoval ZUŠ v obci Mokrá - Horákov, kde jsem přišel na chuť kresbě uměleckými křídami. I přes mnoho jiných zájmů a povinností, se mně ty nejlepší „obrazy“ podařilo paradoxně namalovat, když jsem marodil a měl teplotu.

Rodiče chtěli, abych na malování „zapomněl“ a vyučil se raději řemeslu od železa. Tak se také stalo. Dvacet let jsem pracoval ve strojírenských firmách jako kovoobráběč. A tak by se zdálo, že můj dar malování se ze mě vytratil. Naštěstí to bylo jen zdání. I když jsem neměl sílu ani čas něco namalovat, přesto jsem o malování stále přemýšlel. To časem přineslo jasné rozhodnutí: Upustím od řemesla a začnu malovat s maximální precizností!

Protože mým koníčkem je astronomie, hlavně pozorování oblohy dalekohledem, zatoužil jsem tyto jevy, pro mnohé nepochopitelně samozřejmé, zobrazovat malbou ... 

Napadlo mě, že by se jako podklad hodila černá sametová látka, protože nejlépe imituje temnotu vesmíru. Jakmile jsem to zkusil, zjistil jsem, že barvy se na samet nanášejí velice špatně. Bylo nutné zapojit do malování maximální trpělivost. Výsledky prvních obrázků však stály za to!
Dal jsem si větší pauzu od kovoobráběčství a vrhl se do malování na samet. První sérii (24 obrázků) nazývám „Klenoty vesmíru“. Jsem přesvědčen, že člověk má pracovat především pro radost a potěšení druhých. Proto mě těší každý projevený zájem.
Hřeje mě vědomí, že se mé obrazy dostávají do rodin, kterým mohou sloužit jako připomínka, podívat se občas na jasnou noční oblohu. Člověk se tak ještě více může ztotožnit s úvodní slokou jedné písně: 

KDYŽ SE DÍVÁM KOLEM SEBE, 
OBČAS MRKNU I NA NEBE. 
ANO, VZHŮRU, HLAVNĚ V NOCI. 
NEMOHU SI JÁ POMOCI: 
VIDÍM DÍLA V BOŽÍM DUCHU, 
NEŽLI KRÁSU PO VÝBUCHU.